Informace o používání a marketingu pokračovacích umělých mlék

06.02.2015 13:27

Materiál, který vydala Světová zdravotnická organizace

Používání pokračovacích umělých mlék (nazývány také jako follow on nebo batolecí kojenecké mléka).

Převzato z www.mamila.sk

 Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje během prvních šesti měsíců života výlučné kojení na zabezpečení optimálního růstu, vývoje a zdraví dětí. Matky by měly v kojení svých dětí pokračovat i po šesti měsících života do vědu dvou let a déle a zároveň jim nabízet bezpečné a vhodné příkrmy, aby se tak pokryly jejich vyvíjející se výživové potřeby.1

V roce 1987 Komise Kodex alimentarius definovala pokračovací umělé mléko jako „jídlo určené jako tekutá součást stravy kojenců od 6. měsíce a pro malé děti“. 2

Světová zdravotnická organizace však zastává názor, že mateřské mléko zůstává nadále nejvhodnější tekutou součástí výživy, která je postupně stále pestřejší, a to pro většinu dětí mezi 6. – 24. měsícem života je nadále mateřské mléko po tom, co se začalo se zaváděním příkrmů. Navíc pro děti, které z různých důvodů nejsou kojeny nebo které přestanou být kojeny před doporučenou dobou dvou let nebo více, existují přijatelné zdroje mléka.3

V roce 1986 Světové zdravotnické shromáždění (WHA) uvedlo že, „používání speciálních umělých mlék (takzvaných „pokračovacích“ nebo „batolecích“ mlék), které se objevilo v některých zemí, není potřebné“.4

Světová zdravotnická organizace kromě toho trvá na tom, že pokračovací umělá mléka jsou nejen nepotřebná, ale pokud se používají jako náhrada mateřského mléka od šesti měsíců a později jsou i nevhodná. Současné složení pokračovacích umělých mlék vede ke zvýšenému příjmu bílkovin a sníženému přijmu esenciálních mastných kyselin, železa, zinku a vitamínů skupiny B v porovnáním s doporučením Světové zdravotnické organizace pro přiměřený růst kojenců a dětí. 2,5,6,7,8,9,10,11

Závěrem Světová zdravotnická organizace doporučuje během prvních šesti měsíců dítěte výlučné kojení. Následně by měly být zavedeny místní výživná jídla, přičemž kojení by mělo pokračovat do prvních dvou let a nebo déle. Pokračovací umělá mléka jsou proto zbytečná. Kromě toho pokračovací umělá mléka nejsou z hlediska složení vhodnou náhradou mateřského mléka.

Marketing pokračovacích mlék

Ačkoliv pokračovací mléka nejsou potřebná a pokud jsou používána jako náhrada mateřského mléka, jsou nevhodná, navzdory tomu jejich reklama a marketing může způsobit zmatek a může mít negativní vliv na kojení. Mnoho studií rozhodně naznačuje přímou souvislost mezi marketingovými strategiemi souvisejícími s pokračovacími umělými mléky a jejich vnímáním a následným používáním jako náhrad mateřského mléka. V mnoha případech se obal, název a označování pokračovacích umělých mlék podobá umělému mléku určenému do věku šesti měsíců. To vede k nejasnostem ohledně účelu daného produktu, tedy k tomu, že pokračovací umělé mléko je vnímáno jako náhrada mateřského mléka. To může způsobit jeho dřívější  zavedení, čímž se podkopává výlučné kojení do 6. měsíce života a udržení kojení do dvou let a déle. 12, 13, 14, 15

V roce 2010 Světové zdravotnické shromáždění (WHA)uvedlo, že „propagace náhrad umělého mléka a některých komerčně vyráběných dětských výživ pro kojence a malé děti podkopává pokrok ve výživě kojenců a malých dětí“ a vyzvalo „výrobce a distributory výrobků pro kojence, aby konali plně v souladu se svými závazky vyplývajícími z Mezinárodního kodexu náhrad mateřského mléka a příslušných následných rozhodnutí WHA“. 16

Vyvstává tedy otázka, jestli pokračovací mléka spadají pod Mezinárodní kodex o marketingu náhrad mateřského mléka (dále jen kodex). 17

Kodex představuje soubor doporučení, který má regulovat marketing náhrad mateřského mléka, kojeneckých láhví a dudlíků. Cílem kodexu je „přispívat k poskytování bezpečené a přeměřené výživy dětí prostřednictvím ochrany a podpory kojení, případně zabezpečením náležitého používání náhrad mateřského mléka, pokud jsou nevyhnutelné a to na základě přiměřeného informování a prostřednictvím vhodného marketingu a distribuce“.18

Kodex se „vztahuje na marketing a aktivity spojené s marketingem těchto produktů, náhrady mateřského mléka včetně umělých mlék, jiné mléčné produkty, jídla a nápoje, včetně příkrmů podávaných láhví, pokud jsou propagovány nebo jakkoliv jinak prezentovány jako vhodná náhrada mateřského mléka, ať už částečná anebo úplná, s úpravou nebo bez úpravy….“19

Tak jako to uvádí mnoho studií, 12-14 ačkoliv pokračovací mléka nemusejí být propagovány výslovně jako náhrada mateřského mléka, dokladované marketingové strategie týkající se obalu, značky a označení, mohou ovlivňovat matky, aby používaly pokračovací mléka během prvních 6. měsíců nebo případně, aby přestaly kojit, po skončení tohoto období.

Pod kodex tedy spadá i marketing anebo jiná propagace pokračovacích mlék jako vhodné náhrady mateřského mléka, ať už částečná nebo úplná, s úpravou nebo bez úpravy. Kodex se týká i pokračovacích mlék, které jsou propagovány tak, že to má za výsledek, že tento produkt je vnímán jako částečná anebo úplná náhrada mateřského mléka.

Originál dokumentu najdete na: https://www.who.int/nutrition/topics/WHO_brief_fufandcode_post_17July.pdf


1 WHO, UNICEF. Global Strategy for Infant and Young Child Feeding, Geneva, World Health Organization, 2003.

2 Codex Standard for Follow-Up Formula, CODEX STAN 156-1987. Štandard Kódexu pre pokračovacie umelé mlieka bol prijatý    Komisiou Codex alimentarius na svojom 17. zasadaní v roku 1987. Dodatok k sekcii Označovanie produktov bol prijatý v roku 1989 na 18. zasadaní. V júli 2013 bolo na 36. zasadaní Komisie Codex alimentarius dohodnuté, že sa začne s revíziou existujúceho Štandardu Kódexu pre pokračovacie umelé mlieka (CODEX STAN 156-1987). Revízia zváži otázky, ako je vekový rozsah cieľovej populácie, definícia produktu a úloha takýchto produktov vo výžive a potrebu takého štandardu.

3 Prijateľné zdroje mlieka zahŕňajú plnotučné mlieko, kvasené mlieko alebo jogurt alebo komerčné umelé mlieko. Umelé mlieko je možné použiť, ak je dostupné, cenovo prístupné, je možné ho používať bezpečne a poskytuje výživové alebo iné výhody oproti živočíšnemu mlieku. Guiding principles for feeding non-breastfed children 6-24 months of age. Geneva, World Health Organization, 2005.

4 World Health Assembly Resolution 39.28, 16 May 1986.

5 PAHO,WHO. Guiding principles for complementary feeding of the breastfed child. Washington DC, Pan American Health Organization, 2003.

6 Ziegler EE, Fomon SJ. Potential renal solute load of infant formulas. J Nutr 1989; 119 (12 Suppl): 1785-1788.

7 Complementary feeding of young children in developing countries: A review of current scientific knowledge. Geneva, World Health Organization, 1998.

8 WHO, FAO. Vitamin and mineral requirements in human nutrition, 2nd ed. Geneva, WHO, FAO, 2004.

9 FAO, WHO, UNU. Protein and amino acid requirements in human nutrition. Report of a joint FAO/WHO/UNU expert consultation (WHO Technical Report Series No. 935). Geneva, World Health Organization, 2007.

10 Dewey KG, Brown KH. Update on technical issues concerning complementary feeding of young children in developing countries and implications for intervention programs. Food Nutr Bull 2003; 24:5-28.

11 Codex Standard for Infant Formula and Formulas for Special Medical Purposes Intended for Infants. CODEX STAN 72 – 1981.

12 Scientific Advisory Committee on Nutrition, United Kingdom, Infant Feeding Survey 2005: A commentary on infant feeding practices in the UK, position statement by the Scientific Advisory Committee on Nutrition, 2008.

13 Nina J Berry, Sandra Jones, Don Iverson, It’s all formula to me: women’s understandings of toddler milk ads, Breastfeeding Review, Vol. 18 No. 1, 2010.

14 Sobel H. et al. Is unimpeded marketing for breast milk substitutes responsible for the decline in breastfeeding in the Philippines? An exploratory survey and focus group analysis. Social Sciences & Medicine 2011; 73: 1445-1448.

15 Mintzes B. Regulation of formula advertising in the Philippines and promotion and protection of breastfeeding: A commentary on Sobel, Iellamo, Raya, Padilla, Olivé and Nyunt-U. Social Sciences & Medicine 2011; 73: 1449-1451.

16 World Health Assembly Resolution 63.23, 21 May 2010.

17 World Health Assembly Resolution 34.22, 21 May 1981. The International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes was adopted in the form of a recommendation under resolution 34.22.

18 Article 1, International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes, World Health Organization, Geneva, 1981.

19 Article 2, International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes, World Health Organization, Geneva, 1981.

 

 

Tento materiál se může kopírovat a šířit bez předcházejícího svolení s podmínkou, že není použit v žádném kontextu, který by porušoval Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (1981) ve znění následných rezolucí WHA. Pokud nevíte, co to přesně znamená, napište na dojcnie@mamila.sk

 

 

 

Zpět