Kolika a reflux

15.12.2012 17:14

jsou velmi častými problémy malých dětí a jejich maminek.

Na koliky se doporučuje více druhů kapiček, probiotické kapky, ale nedá se říci, že určitý druh kapiček dětem zabírá.

Jediné, co dětem vždy skutečně pomůže vyřešit jejich trápení s kolikami a s refluxem je zajištění co nejlepšího asymetrického přisátí, neomezování délky a frekvence kojení a maximální možný čas strávený s maminkou v kontaktu kůže na kůži.

To, co považujeme za koliku, kolika v pravém smyslu slova není. Děti mají „kolikové“ chování z několika důvodů, které zkušená poradkyně při kojení dokáže identifikovat. Při stanovení důvodu kolikového chování je nezbytné správné vyhodnocení kojení. Pozorováním kojení určíme, kdy dítě nejen saje, ale i skutečně pije mléko a není potřebné jej před kojením a po kojení vážit.. 

Děťátko pláče, kroutí se u kojení z těchto důvodů:

  • Gastroenterokolický reflex  - děťátko dává najevo svoji vylučovací potřebu. Jestliže maminky kojí své děti tak, jak je to pro ně nejlepší, tedy v kontaktu kůže na kůži, potom není žádný problém, sundat děťátku plenku a podržet je pod kolínky nad jakoukoliv nádobou, do které se mohou vykakat, a vyčurat. Funguje to skvěle a všem maminkám doporučuji reagovat na tyto signály dětí. Maminky jsou potom nadšené, že dokáží rozpoznat proč jejich miminko pláče.
  • Silný tok mléka, silný vypuzovací reflex – děťátko začne sát, krátce po přisátí začíná být nespokojené, prohýbá se do luku, natahuje bradavku, případně ji pouští, pláče, mléko stříká, případně vytéká z prsu. Vidíme, že dítě pije mléko, po kojení může blinknout – není to pravidlo.
  • Nedostatečná tvorba mléka - dítě se přisaje a začíná být nespokojené později, než na začátku kojení, pozorujeme pití s pauzami (zastavení poklesu brady), ale jen relativně krátce, dítě už jen saje, ale nepije, dítě natahuje bradavku, zlobí se, případně ji pouští s pláčem. Stlačujeme prs a pozorujeme jestli dítě pije s pauzami. Jestliže nepije ani se stlačováním, nabídneme druhý prs a zopakujeme tento stejný postup. Ale dítě je nespokojené a saje si ručičku.
  • Zmatení dítěte dudlíkem, nebo savičkou - dítě se přisaje, krátce po přisátí začíná být nespokojené, natahuje bradavku, případně ji pouští, pláče. Nepozorujeme pauzy v bradě, ani vytékání mléka. Stlačování prsu pomáhá dítěti přisát se a pít. Potom již dítě pije klidněji. Dítěti zjevně vadí pomalý tok mléka na začátku kojení – před let down reflexem.
  • Reflux - dítě pilo s pauzami. Krátce po nakojení pláče často ve vodorovné poloze na zádech – může ublinknout i hodinu po nakojení. Dítě velmi a náhle naříká, jakoby ho něco bolelo. Ze spánku se budí s pláčem. Utiší ho obvykle prs a nošení ve svislé poloze.
  • Nadměrná stimulace dítěte - Pozorování kojení neukázalo nic neobvyklého. Dítě se nakojilo a navzdory tomu je nespokojené. Dítě je v době pláče delší dobu vzhůru. Většinou v odpoledních hodinách, ale ne vždy! Při přiložení na prs se dítě odtahuje a pláče

Nejlepší je prevence! Už od prvního dne podporujme maminky, aby začaly kojit správně! Aby děti měly možnost trávit co nejvíce času na těle svojí maminky!

Zdroj informací MAMILA o.z.

 

Zpět