Proč mi nikdo neřekl, že děti se občas nechtějí kojit?

Práce poradkyně při kojení dětí nespočívá jen v tom podporovat ženy, aby své děti kojily, ale také podporovat ty ženy, jejichž děti se kojit nechtějí.  Myšlenku na tento článek mi vnukla jedna maminka na podpůrné skupince. Říka: „Od kamarádek jen slyším, jak se jejich děti jen stále kojí, ale moje dítě se naopak kojit nechce.  Proč mi to nikdo nikdy neřekl?“  

K mojí veliké lítosti jsou děti, které se v určitých situacích nechtějí kojit a o této problematice  maminky stěží dohledají odborné informace a doporučení,  jak svoje miminko přimět k tomu, aby se kojilo dostatečně často a aby byl pro ně zajištěn dostatečný  přísun mateřského mléka. V odborné terminologii a této situaci říká Bojkot kojení. Já osobně za sebe si myslím, že to není šťastné pojmenování situace, kdy se miminko nechce kojit, protože slovo bojkot vnímám jako něco, co člověk dělá schválně. Kdežto soubor chování, které miminko  při „bojkotu“ vykazuje, nedělá miminko naschvál, protože jeho mozek si jednoduše nedokáže spočítat příčinu a následek. Miminko pouze reaguje na to, co právě na prsu maminky prožívá s tím, že očekávalo jinou situaci. Miminko očekávalo, že mléko poteče rychleji a svoji nespokojenost dává najevo typickým chováním, jako je například kroucení se při kojení, mávání ručičkou, odtahováním se od prsu s opětovným přisáváním. K pochopení chování a rozvoji typických příznaků bojkotu kojení pomůže jedině pozorování pití miminka na prsu. Díky pozorování kojení můžeme snadno rozlišit, kdy miminko z prsu pije množství  mléka se kterým  je spokojené a v jakém momentě začíná být nespokojené.

Když se totiž rychlost přísunu mléka začne měnit, miminko dává najevo výše popsaným chováním. Jednoduše pouhým stlačováním prsu tedy zvýšením přísunu mléka můžeme miminku pomoci na prsu setrvat déle.

Jakmile se miminko na prsu začne „hemžit“ je dobré mu vyměnit strany.  Při prvních projevech změn chování u kojení je velmi užitečné začít miminko kojit v rozespalosti, stejně tak ke kojení využít chvíle kdy usíná a maximálně využít  fyzického  kontaktu pomocí společného ležení, spaní, nošení, ideálně a pokud je to možné kůže na kůži.

Pokud se tato jednoduchá doporučení podaří aplikovat v začátku rozpoznání toho, že se s kojením něco děje, je možné toto náročné období překlenout a jakoby přemostit, respektive nepodporovat situace, které by jej mohlo zhoršit.

Faktory které mohou přispívat ke tzv. bojkotu kojení:

• Omezování délky a frekvence kojení
• Kojení na jednom prsu, při dalším kojení na druhém
• Nepodporování kojení jako prostředek k uspání miminka
• Používání dudlíku
• Zavinování dětí
• Přirostlá a krátká podjazyková uzdička
•  

Faktory, které vedou ke zlepšení situace

• Zvýšení tvorby mléka
• Co nejlepší poloha pro co nejlepší přisátí miminka
• Kojení miminka v rozespalosti, při pohybu a v nosiči
• Maximální využití fyzického kontaktu s děťátkem

Oslovte poradkyni pro kojení dětí z o.z. MAMILA, která Vás podpoří, danou situaci Vám vysvětlí a pomůže Vám najít  vaše způsoby, jak miminku pomoci zůstat na prsu a kojit se co nejdéle.