"Vybalte děti...

...a dejte je pod košile jejcih maminkám!"...je věta, kterou bych zvolala jako výzvu všem zdravotníkům po stáži na neonatologickém oddělení. Toto oddělení před rokem zprovoznilo čtyři pokoje, kde mohou být předčasně narozené děti se svými maminkami. Je krásné, že maminky konečně mohou plně pečovat o svoje dorbečky, kteří přišli na svět dříve. Jestliže jsou ale děti v postýlkách zabelané, začepičkované v povijanech jak mají poznat, že jsou se svými maminkami? Víme, že miminko si nedokáže bez přímého kontaktu kůže na kůži se svojí maminkou řídit příjem potravy - kojení. Takže i když je dobrá vůle a maminky se ke svým nedonošeným dětem přiblížily, pokud nebude plně podporován kontakt kůže na kůži kojení u těchto dětí se bude jen těžko rozvíjet. Přitom na tomto oddělení by to šlo velmi dobře. Jsou zde nízké a pohodlné postele, všude dostatek prostoru. Viděla jsem několik dětí, kterým by šlo kojení jako po másle, pokud by mohly kůže na kůži ležet na svojí mamince a pokud by jim bylo pomoženo laktační pomůckou v případě, že maminčin nižší tok mléka děti k aktivnímu sání nestimuluje. Věřím, brzy budou tyto zázrančé mechanizmy objeveny a plně podporovány. Všem to ze srdce moc a moc přeji.